Představte si, že se ve snu probudíte uprostřed lesa…Není to ten druh zmateného probuzení, které znáte z běžných snů. Je to náraz čistého vědomí. Vteřinu poté, co se mé oči otevřely, jsem věděl, že tohle není hmota, ale snová realita v nejvyšší možné kvalitě (H5). Svět byl stabilní, barvy syté a vzduch mrazivě ostrý.
Okamžitě jsem byl vtažen do děje. Žádný úvod, jen čistý survival. Jsem na útěku před organizovanou skupinou. Cítím nebezpečí, které mi pumpuje adrenalin do žil, ale zároveň i divoké vzrušení. Vedle mě běží další dva lidé. Neznám jejich jména z běžného života, ale v tuto chvíli jsou mi bližší než kdokoliv jiný.
Běžíme přes kopce, skrýváme se v lesních chatkách. V jednu chvíli se moje vědomí uvnitř snu propadá do dalšího spánku. Když se znovu probouzím, scéna se změnila – čas poskočil kupředu. Stojím vysoko nad údolím a vím, co se stane. Vidím vize budoucnosti. Vidím tváře vrahů v autech, která mě hledají. Tohle není hádání, to je vševědoucnost snové hladiny H5.
Potkáváme starší pár v opuštěném domě. Jsou jako moji rodiče. Chceme utéct dál, ale vteřinu předtím, než vykročíme ze dveří, mě zasáhne vize jako blesk: „Pokud odejdete teď, najdou vás a zabijí.“ Vidím naši smrt v přímém přenosu. Zastavuji skupinu. Čekáme. Hraju si se scénářem jako se šachovnicí.
Finále přichází na skalnaté plošině v temné noci. Pronásledovatelé jsou všude. Slyším jejich šepot v trávě. Skáču ze skály, snažím se splynout se stínem, ale marně. Postava v černém mě dostihne, namíří na mě ruku a s ledovým klidem řekne:
„Teď vás označím. Jste chyceni. Konec hry.“
V ten moment se vesmír zastavil. Ten pocit „konce“ způsobil v mém vědomí totální zkrat. Celá ta složitá realita se v mé hlavě propojila.
Uvědomil jsem si: Já nejsem jen ten prchající muž. Najednou jsem byl v kůži toho druhého společníka. A v tu samou chvíli i v kůži té třetí dívky. Moje vědomí se povzneslo nad scénu. Viděl jsem tři různé příběhy, tři různé strachy a tři různé osudy najednou – jako tři VR brýle na jedné hlavě. A pak přišel ten největší náraz:
„Já jsem si tenhle svět stvořil. Já jsem si napsal tenhle útěk. Já jsem byl těmi pronásledovateli i těmi oběťmi.“
Celý ten survival zážitek, který pocitově trval desítky hodin, se ve skutečnosti odehrál v jediné sekundě mého vědomí v hladině H5. Vstoupil jsem do snu, stvořil jsem vesmír, prožil jsem v něm životy tří lidí a zase jsem se vrátil.
S tímto prozřením jsme se navrátil, protože pokud dokážete být režisérem takto komplexního světa ve spánku, co všechno dokážete vytvořit tady, v realitě, které říkáme bdění? To realizujeme v Equilibria Academy.
Azgarielus, Průvodce v Equilibria Academy
Někdy se věci v životě poskládají tak hladce, až to působí, jako by nás vedla neviditelná ruka. Carl Gustav Jung tomu říkal synchronicita, tedy smysluplné souznění událostí, které spolu na první pohled nesouvisejí, ale uvnitř nás probudí pocit, že mají význam. Nejsou to jen náhody. Jsou to jemné zprávy života, potvrzení, že jsme v proudu. Všimli jste si někdy, jak k vám život mluví skrze malé zázraky?
Přišel nám velmi niterný email, kde čtenářka popisuje nejrůznější prožitky své existence/neexistince. Krásně zde popisuje hlavně depersonalizaci - tedy stav, kdy já neexistuji, ale svět kolem mě ano. Co s tím dělat? A jak takový život vlastně konkrétně vypadá? Na to se dnes spolu podíváme...
Při tréninku astrálního cestování již kolem sebe cítím energie, ale stále nedokáži opustit tělo. Co s tím? /// Můžu potkat démona? /// Dáš mi důkaz, že astrální cestování existuje? /// Chceš znát odpovědi? Klikni na článek a dozvíš se víc.
"Vyvstávaly emoce typu iritace, že se moje dcery pošťuchují. Iritace, že jsou hlučné. Iritace, že neposlouchají. Iritace, že mi lezou do osobního prostoru… (jsem na mateřské, tedy seznam v tomto duchu pokračoval a byl relativně úzce orientován :D). AzgaRieluS se mnou navíc znovu projel tu cestu transformace, kdy mi ukázal „jak“ opravdu prožít každou tu novou vlastnost v rámci trasformace a tím tu sílu opravdu posunout až do té konečné vlastnosti (a ne ji někde ztratit po cestě, jak se mi stávalo). A já se vybavena vším potřebným vrátila domů." A jak to dopadlo se dočtete v článku.