Sálala ze mě silná negativní energie. Ta žena, o které jsem psal na začátku tohoto odstavce, to nakonec ode mne schytala v plné palbě, za což se stydím í teď, když si na to vzpomenu. Neublížil jsem jí na fyzické úrovni bytí, nikdy bych na ženu nevztáhl ruku. Nýbrž v citové a emocionální úrovni, vůbec se nedivím tomu, že mi řekla, ať se jdu léčit…

Realita je odrazem našich vlastních myšlenek…
Právě proto je v našem nejvyšším zájmu prožívat jen ty nejlepší myšlenky, ale to není vždy tak snadné.

Každá myšlenka, která nám doslova projde hlavou, určuje kvalitu nás samotných i našeho života. Dokážeme tak vybočit z automatického přijímání myšlenek a ovládnout sami sebe a tím svůj život?

Toužím se více sladit se svojí duší, chci slyšet vnitřní hlas, být propojen s celkem. Trápí mě nevědomost a přemýšlím, proč jsme na takové nízké duchovní úrovni.

Často se mi stávalo, že se ze spánku probouzím tzv. po slupkách – ze sna se probudí jakoby spodní slupka (fyzicky ale spím) – ta si uvědomí, že přestože je už vzhůru, já stále spím a zevnitř mě probudí. Často tato slupka ale vidí mé tělo v jiné podobě, než fyzicky opravdu vypadá. Chtěla bych se zeptat, čím to je?

Žiji sama, takže se nemůžu pozorovat v rámci partnerských vztahů, v práci jsem také sama, takže neřeším ani vztahy na pracovišti, bývalí známí se ode mě odtáhli a nové známé si už nepouštím moc blízko sebe, protože si vystačím sama.

"Měl jsem před spaním menší hádku s přítelkyní a od té doby se mi v noci nic nezdálo, nebo si ráno žádný sen nepamatuji. Do jak velké míry to může mít souvislost s tou hádkou?"

Všechno to začalo, jak už tak bývá, velice nezvykle, ale nezačíná takhle snad každé velké životní rozhodnutí? Byly zrovna Vánoce a jak už to bývá, v našem bytě to začalo být opět velice duchovně živé.